Imunológ Karel Drbal je jedným z kritických hlasov ohľadom súčasného prístupu ku covidu. Bol to práve on, ktorý v ČT hovoril o generických liekoch, ktoré sa dajú pacientovi s covidom nasadiť v počiatočných štádiách liečby.
Ako uviedol, je to úplne bežná liečba, ktorá sa používa na iné diagnózy, ktoré majú čo do činenia s pľúcnymi chorobami. Či už je to napríklad astma alebo iné zápalové procesy v pľúcach, ako je napríklad bakteriálna pneumónia, jednoducho tam, kde je potrebné imunitnú odpoveď oslabovať. Tieto lieky sa používajú a boli na ne dokonca aj vykonané štúdie aj na covid. Podľa imunológa ide hlavne o kortikosteroidy. To znamená látky, ktoré sa bežne klinicky používajú na desiatky diagnóz, ale nie sú v rukách praktikov. Viac povedal v rozhovore pre portál echo24.cz.
Časť rozhovoru vám prinášame v pôvodnom znení. Pýtal sa Ondřej Šmigol z Echo24.cz
Objevil se tu také názor, že očkování je nejlevnější způsob, jak s covidem bojovat.
Je tu několik pilířů boje v podstatě s každou infekcí, a pro tuto to platí obzvlášť. Lékař musí komunikovat s pacientem, může s ním komunikovat on-line, telefonicky, ale musí s ním komunikovat. Musí pravidelně dostávat informace v jakém je stavu a na to reagovat. To dělá praktik, protože pacienta zná nejlépe. To nic nestojí.
Ceny těch zmíněných generických léčiv – zmíněných kortikosteroidů, antiastmatik, nesteroidních antirevmatik, antikoagulačních a antiagregačních látek a dalších, se pohybují od desítek korun po nízké tisíce. Ceny speciálních monoklonálních protilátek jdou do desetitisíců a hospitalizace na JIP pak do statisíců korun.
Primární včasná péče je z tohoto pohledu velice levná. Praktik zjistí, že dotyčný člověk má problém a začne ho řešit. V akutní fázi již není řešením vakcína. Souběh vakcína a infekce nesmí nastat. Takže dávat teď vakcíny, jelikož lidé panikaří z další vlny, moc chytré není. Pravděpodobnost, že dostanou spolu s vakcínou i virovou infekci, je docela vysoká. Vakcína je preventivní záležitost. Je levná, ale vakcíny jsou v případě covidu nového typu a nedostatečné testované. Za tím si stojím.
Za druhé – plošné použití vakcín po infekci, kde vím, že velká část populace se s tou infekcí již setkala, a že zároveň toto přirozené setkání mnohem lépe stimuluje imunitní systém a ochrání jedince proti těžkým případům onemocnění, tak to mi nedává žádné právo do těchto lidí aplikovat léčebnou látku typu vakcíny. Protože vakcíny na počátku pandemie byly testované na nezkušených jedincích, nikoliv těch, kteří nemoc již prodělali. Data pro urychlené finální schválení vakcín nejsou aktualizovaná. Dodatečné data, například z Izraele, který začal masivně očkovat jako první, do toho nebyly doplněné. Během týdne pak americká FDA schválila Pfizer pro třetí dávku, respektive finální použití, a ne všichni členové s tím souhlasili. Navíc tam byly neřešené rozpory s dalším regulátorem – americkým CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí). Dva členové FDA kvůli tomu odstoupili. Urychlené testování a schvalování na základě politické objednávky není dobrým vysvědčením regulátorů – to je jedna věc. Druhá věc je, že vakcíny jsou sice levné, ale nemůžeme je používat plošně za jiných podmínek a pro jiné cílové skupiny, než to bylo na začátku testované. Podle mého názoru je plošná aplikace vakcín hodně odtržená od toho, jak byly covidové vakcíny původně testované. Evropská EMA pak víceméně kopíruje rozhodnutí amerického regulátora FDA. Naopak ECDC – evropská analogie CDC – je orgán, který z mého pohledu funguje poměrně lépe.
Imunológ Karel Drbal kritizuje aj zmeny podmienok podávania vakcín
Stát může pouze zmírnit podmínky, které byly v původních testech. Nemůže je zpřísňovat, ale to se děje opakovaně. Stát zkracuje dobu, doporučuje podávat vakcíny, aniž by byly pro cílovou skupinu ještě schválené. To je vážné pochybení. Když se vrátím k ceně, vakcíny jsou levné, ale mohly by být ještě levnější, kdyby se schválily vakcíny, které jsou vytvořené standardní technologií na základě hotových naprodukovaných proteinů, a nikoliv informace pro vytváření proteinů v našem těle, což jsou ty stávající a ať už mRNA nebo adenovirové na úrovni DNA. Ty nám dávají do těla informaci, aby si tělo vytvářelo protein. A my už netestujeme, co se s tím dál děje, nevíme, jak dlouho příjemci ten protein produkují. Tyto farmakokinetické testy byly velmi špatně udělané, pokud vůbec. U některých vakcín vůbec nebyly, byly odkázány na jiné podobné vakcíny, u kterých se to udělalo. To je realita. Vakcíny klasického proteinového typu mohou být ještě levnější, ale tři čtvrtě roku stojí u regulátora, aniž by byly schválené. Nikdo neví, kdy se tak stane. Jsou to přitom klasické vakcíny, které používáme pro mnoho jiných onemocnění desítky let. Je mi záhadou, proč se tyto klasické vakcíny nedostávají na trh. Samozřejmě může to mít spoustu důvodů, kapacita výroby a tak dále, ale měly by už být na trhu jako alternativa. Nejvíce co mě zaráží, a to já nevím, kdo dává výrobcům zadání, jak ty vakcíny mají vypadat, jak má vypadat jejich návrh a jaký má být end-point klinického testování, na který se testuje jejich účinnost. Na co se tedy v testování mají soustředit. Současné covidové vakcíny byly soustředěné na produkci protilátek. Fajn, to umí. Ale my zároveň říkáme, že protilátky nesouvisejí s tím, jak toto onemocnění člověk zvládne. Protilátky jsou pouze konečnou známkou toho, že imunitní reakce proběhla, ale nic o tom, jak kvalitně proběhla a jak to dlouhodobě ochrání člověka proti těžkému průběhu při následné reinfekci. Teď vidíme, že i očkovaní se dostávají do těžkých stavů, protože toto nikdo netestoval v době rychle se šířící varianty delta. Proto je hrozně důležité reportování a rychlé vyhodnocování všech vlastností vakcín v terénu, včetně nežádoucích účinků – to je vlastně finální fáze testování vakcín. Na to dnes není čas.
Máte pocit, že diskuze kolem covidu ve vědecké komunitě je zpolitizovaná?
Jednoznačně. Je to přímé ovlivňování řídících složek politické reprezentace. To jsou ti, kteří nesou zodpovědnost a rozhodují. Vědecká komunita je jednak celosvětově rozpolcená, ale také nedostává svým základním principům. Velmi přísně nekontroluje to, co komunikuje, co sděluje směrem k médiím a politikům. Více méně je to nezodpovědné blogerství. Každý si může spustit hubu na špacír, když to řeknu ostře a nikdo za to nenese žádnou právní zodpovědnost. Pouze morální a bohužel leckterým vědcům slovo morálka nic neříká.
(red, skrátené)
